|
|
Vize pro Krnov
Heginger, Václav ; Pospíšilová, Barbora (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je urbanistické a architektonické řešení zapomenuté parcely - brownfieldu - v centru města Krnov. V místě je navržen soubor obytných budov s občanskou vybaveností. Umístění budov a jejich forma respektuje okolí a začleňuje se do struktury města. Z periferie do centra Počet obyvatel v Krnově klesá. Co když se ale trend obrátí? Je město připraveno na takovou situaci? V samotném středu města je nespočet volných proluk a brownfieldů. Návrh se snaží představit vhodnou alternativu k bydlení na periferii v rodinném domě. Noví Krnované se tak mohou stěhovat do centra. Vše je blíž, město je kompaktnější, živější ... V centru a přesto obklopený zelení Místo je posazené na bývalých hradbách. Ty nakonec ustoupily nové výstavbě a především zeleni. Park nyní obklopuje většinu středu města. Navrhovaná struktura reaguje na zelený okruh. Hmoty ustupují vně parcely, výsadba se tak vlévá do blok. Bezprostředně se dotýká domů, teras, obyvatel ...
|
|
|
ŠAFOV – OBNOVA OBCE V POHRANIČÍ
Ličmanová, Eva ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá obcí Šafov, nacházející se u hranic s Rakouskem. Obec má pohnutou historii, dnes je vlastně desetinásobně menší než v době jejího největšího rozkvětu. V obci bývala židovská čtvrť. Po židovském osídlení tu zůstal pouze hřbitov a pád židovských domů. Další ranou pro vývoj obce byly události po druhé světové válce, kdy byla většina obyvatel vysídlena, a Šafov se ocitl v bezprostřední blízkosti železné opony. Dnes se obnovují sousedské vztahy s Rakouskou stranou a obec může po mnoha letech volně dýchat. Stigma z minulosti je stále zřejmé. V diplomové práci se snažím rozvinout potenciály obce. Zachovat paměť obce, ale také přinést novou, žijící a aktivní vrstvu. Práce je rozdělená do třech částí: urbanismus, architektura a krajina. Zásahy jsou různého charakteru, od větších po drobné a snadno realizovatelné.
|
|
| |
|
|
Nová synagoga Trutnov
Rudolecká, Anna ; Benedek, Borislav (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce bylo vypracování architektonické studie nové synagogy v městě Trutnov, na místě původní židovské synagogy, která byla během Listopadového pogromu, tzv. Křišťálové noci v roce 1938 vypálena. V současné době je řešené území upraveno a slouží jako pietní místo k uctění památky obětí a připomenutí těchto historických událostí. Výsledkem návrhu je novostavba komunitního centra. Jehož cílem je obnovit existenci a podpořit rozvoj židovské komunity, která po druhé světové válce v Trutnově zanikla. V areálu se nachází sídlo židovské obce, rituální očistná lázeň Mikve, Kosher restaurace a nová synagoga, která respektuje umístění bývalé synagogy na místě původních základů. Nová židovská obec zajišťuje chod celé židovské komunity v Trutnově. Součástí židovské obce je rozlehlé nádvoří, které slouží k oslavě židovských svátků a také jako letní terasa pro Kosher restauraci, která bude využívána židovskou komunitu, ale také obyvateli města Trutnov. Vzniká tak atraktivní místo k trávení volného času s výhledem na nedaleké Krkonošské pohoří a na centrum města Trutnov, ale zároveň je chráněno od ruchu přiléhající hlavní třídy.
|
|
| |
|
|
Geografické aspekty procesu deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice
Korčák, Matěj ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhodnotit souvislost bývalé sudetoněmecké hranice jako tzv. primárního faktoru se sociálně-prostorovou diferenciací Česka v čase a prostoru. Na problematiku je nahlíženo chronologicky optikou procesu deinstitucionalizace, přičemž hlavním kritériem hodnoceným v rámci tohoto procesu je přetrvávající souvislost hranice s regionálními rozdíly v jejím okolí. Výběr indikátorů, u nichž je souvislost zkoumaná, vychází ze skutečnosti, že odsun českých Němců z pohraničí a následné dosídlení postižených oblastí v dlouhodobém horizontu proměnily tamní struktury obyvatelstva. Na lokální úrovni je provedena kvantitativní analýza vybraných indikátorů zastupujících tři základní struktury obyvatelstva - demografickou, sociální a ekonomickou, když jsou ve vymezených hraničních pásmech jsou na základě věcné významnosti porovnávány jejich průměrné hodnoty. Využita jsou data z cenzů mezi roky 1980 a 2021, což umožňuje sledování proměn vlivu historické hranice v čase. Zvláštní důraz je kladený na prostorovou heterogenitu míry deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice, tedy hranice je analyzována nejenom jako celek, ale sledována je i její proměnlivost v prostoru. Metodologicky práce přispívá novým inovativním způsobem k měření a vizualizaci fantomových hranic. Diskuze výsledků následně vychází...
|
|
|
Historické hranice jako faktor ovlivňující sociogeografickou diferenciaci - příklad Česka a Polska
Torgalo, Alexandr ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Historická hranice je každá státní nebo administrativní hranice, která v minulosti zanikla. Tyto hranice jsou mnohdy stále viditelné v krajině, např. fyzicky v podobě hraničních kamenů. Někdy ale tyto hranice mají dopad v socioekonomickém prostředí, a to dlouhá desetiletí a někdy i staletí po zániku jejich funkce. Častým jevem jsou v Evropě, kde docházelo k častým změnám hranic, zejména v Polsku a na Ukrajině. Cílem diplomové práce je změřit efekt historických hranic na současnou prostorovou diferenciaci socioekonomických jevů na příkladu Česka a Polska, se zaměřením na hranici Protektorátu Čechy a Morava v Česku a na hranice evropských mocností po tzv. třetím dělení Polska. Bylo zkoumáno, na kterých úsecích jakých druhů hranic je efekt nejvíce viditelný, na jaké druhy prostorových jevů mají historické hranice největší dopad a jak se síla hraničního efektu a prostorové rozložení socioekonomických jevů mění v posledních 20 letech. Bylo zjištěno, že po roce 2011 efekt historických hranic v Česku i Polsku slábne, především v demografických ukazatelích, kdy bývalá německá území obou zemí již nemají relativně mladou populaci. Dále se ukázalo, že v Polsku strmé změny hodnot ukazatelů podél historických hranic mnohdy nahrazují plynulejší přechody ve výši hodnot daných proměnných při zachování původního...
|
|
|
Současné využití vývojových vrstev osidlování severočeského pohraničí
Roeselová, Sára
Příspěvek zkoumá vrstevnatost urbanistických struktur obcí v severočeském pohraničí, konkrétně na území Šluknovského výběžku. Činí tak skrze odkrývání historických stop osídlení a analýzu proměňujícího se vztahu mezi krajinou, sídly a formou obývání. V původně zemědělských lánových vsích došlo k výraznému přerodu směrem k řemeslné obživě. Ten přerušil přímou vazbu mnoha obyvatel na místní půdu a dal vzniknout druhé, vnitřní vrstvě osídlení. Důsledkem poválečného odsunu a kolektivizace zemědělství pak primární lánová struktura zanikla a dnes zde převládá novější, zcela odlišná, na řemesle založená urbánní forma. Právě tato druhá vlna osídlení v podobě husté rostlé sítě parcel v nivách meandrujících potoků, jež tvoří páteře všech zkoumaných sídel, udává charakter současných intravilánů. Vývojová specifika zkoumaných sídel zasazených do kulturně bohaté krajiny jsou sama o sobě hodnotou. Stejně tak tomu je u historických stop osídlení, které jsou vzácným nositelem kontinuity překlenující destruktivní období 2. poloviny 20. století. Cílem výzkumu je vytvoření modelu systematické interpretace historických venkovských struktur, který by umožnil obcím adaptovat se na soudobé nároky na život ve venkovských sídlech tohoto regionu. Úkolem je proto zanalyzovat obě hlavní vlny osídlení a jejich dochované stopy a nalézt způsob, jak tyto zdánlivě nesourodé struktury provázat a podpořit tak celistvý sídelní rozvoj. Tento příspěvek se v detailu zaměřuje na prvotní lánovou strukturu a systematicky vyhodnocuje její dochované stopy v území. Dále u této i ostatních vrstev osídlení nastiňuje možnosti využití v soudobém sídelním rozvoji.
|
|
|
Radikaler fußballer
Škuta, Vojtěch ; Velebný, Samuel (oponent) ; Gravlejs, Ivars (vedoucí práce)
Diplomová práce Radikaler Fußballer reflektuje vliv extremismu ve společnosti. V jednotlivých dílech používá prvky fotbalové estetiky a fanouškovské subkultury, které komunikují charakterní rysy nacionalismu na pozadí odsunu sudetských Němců. Výstupem je intermediální projekt, který studuje proces radikalizace. Ten se skládá ze dvou videí na dvou obrazovkách, dvou objektů, fotografického záznamu intervence na fotbalovém utkání a audio nahrávky přítomné v celém prostoru instalace.
|
|
|
Kulturní obraz severních Čech v současné české literatuře
Kubelka, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Práce se zabývá literární reprezentací severočeského regionu v pěti dílech současné české prózy. Jedná se o tituly Grandhotel (2006) Jaroslava Rudiše, Straku na šibenici (2015) Daniela Petra, Až zhasneme (2019) Jakuba Dotlačila, Vytěženej kraj (2019) Veroniky Bendové a Tři kapitoly (2020) Daniela Hradeckého. První část práce se soustředí na geografický, historický a socioekonomický kontext severních Čech. Druhá část nejprve analyzuje vztah mezi literární a mimoliterární realitou s přihlédnutím k teorii fikčních světů. Dále seznamuje s klíčovým pojmem prostoru jednak z perspektivy strukturalismu a naratologie, jednak z perspektivy tematologie. V analytické části jsou vybraná prozaická díla interpretována z těchto hledisek. Interpretace se opírá o přednesenou teorii a o analýzu mediálních kritických ohlasů. Cílem práce je v závěrečné eseji shrnout jednotlivé poznatky a zmapovat, jakým způsobem současná česká literatura pojednává o severních Čechách.
|
host ::
RSS.